Nemocenské pojištění - OSVČ

Nemocenské pojištění OSVČ je upraveno v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a je dobrovolné.

Podmínky účasti OSVČ na nemocenském pojištění:

OSVČ je účastna nemocenského pojištění dobrovolně za současného splnění následujících podmínek:

• vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky anebo mimo území České republiky, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů České republiky,

• podala přihlášku k účasti na nemocenském pojištění na předepsaném tiskopisu, který je k dispozici na všech správách sociálního zabezpečení nebo na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Vznik nemocenského pojištění OSVČ:

Nemocenské pojištění OSVČ vzniká dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána.

Zánik nemocenského pojištění OSVČ:

OSVČ zaniká nemocenské pojištění dnem:

• uvedeným v odhlášce z pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla odhláška podána,

• skončení samostatné výdělečné činnosti,

• zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,

• od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,

• prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné, nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno,

• nástupu výkonu trestu odnětí svobody.

Pojistné na nemocenské pojištění:

Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od 1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který se toto pojistné platí, např. pojistné za leden 2018 je splatné od 1. do 20.2.2018 atp.

Číslo účtu pro placení pojistného na nemocenské pojištění zjistí OSVČ na své příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, Pražské správě sociálního zabezpečení nebo na Městské správě sociálního zabezpečení Brno (dále též "OSSZ/ PSSZ/ MSSZ") nebo na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši si určuje OSVČ svou platbou. Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění činí i v roce 2018 částku 5 000 Kč.

Maximální měsíční základ nemocenského pojištění se stanoví ve výši částky rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na naposledy podaném přehledu o příjmech a výdajích OSVČ připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, OSVČ si nemůže určit měsíční základ nemocenského pojištění ve vyšší výši, než je minimální měsíční základ.

Byla-li v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, ve kterém se pojistné na nemocenské pojištění platí, činnost zahájena a netrvala alespoň ve čtyřech kalendářních měsících, nelze průměr určeného (vypočteného) vyměřovacího základu použít pro stanovení maximálního měsíčního základu pro nemocenské pojištění.

Nelze-li určit maximální měsíční základ z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích, rovná se polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok.

Pokud však v předchozím roce měla OSVČ nárok na výplatu dávky z nemocenského pojištění OSVČ po celou dobu výkonu činnosti, pro výpočet maximálního měsíčního vyměřovacího základu se použije rok předcházející roku, ve kterém trval nárok na výplatu dávky.

Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ je stanoveno z měsíčního základu procentní sazbou ve výši 2,3 % a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru. Pro rok 2018 činí minimální platba pojistného na nemocenské pojištění 115 Kč.

OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých po celý měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ.

OSVČ náleží nemocenské od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Pro účely osvobození od placení záloh na pojistné v době nemoci, se za období nároku na výplatu nemocenského považuje rovněž doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které se nemocenské nevyplácí.

OSVČ může po projednání s OSSZ/ PSSZ/ MSSZ platit pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Oznámení o platbě pojistného do budoucna musí obsahovat výši jednotlivých měsíčních plateb a za jaké měsíce se platí.

Jestliže platba pojistného na nemocenské pojištění byla připsána na číslo účtu příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ po uplynutí lhůty stanovené pro splatnost pojistného nebo bylo pojistné zaplaceno v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění (v důsledku zániku nemocenského pojištění).

OSSZ/ PSSZ/ MSSZ je povinna při vrácení tohoto přeplatku, nebo při jeho použití k úhradě splatného závazku vůči OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, písemně oznámit OSVČ den a důvod zániku její účasti na nemocenském pojištění.

O zániku účasti na nemocenském pojištění z důvodu nezaplacení pojistného je OSVČ vždy informována písemně.

Dávky nemocenského pojištění:

Z nemocenského pojištění se OSVČ poskytují tyto dávky:

• Nemocenské - a to od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény), pokud byla OSVČ bezprostředně přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény) účastna tohoto pojištění alespoň 3 měsíce.

• Peněžitá pomoc v mateřství - nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, pokud účast na nemocenském pojištění trvala v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství alespoň po dobu 270 kalendářních dnů a z toho účast na pojištění OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, která nastává dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu; pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, začíná podpůrčí doba od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.

• Od 1.2.2018 je nově zavedena "otcovská poporodní péče" - sedmidenní dávka, kterou si muži (příp. osoby, které převzaly dítě do své péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu) budou moci vybrat v prvních šesti týdnech po porodu. Nárok na ni mají OSVČ, které jsou účastny dobrovolného nemocenského pojištění, pokud splňují zákonnou podmínku účasti na nemocenském pojištění alespoň po dobu 3 měsíců. Nárok na tuto dávku může uplatnit nejdříve otec, jehož dítě se narodilo dne 21.12.2017.

• Od 1.6.2018 je účinná další nová dávka ze systému nemocenského pojištění, tzv. dlouhodobé ošetřovné - tuto dávku lze čerpat až 90 kalendářních dnů s náhradou příjmů ve výši 60 % denního vyměřovacího základu. Bude poskytována OSVČ, jejíž účast na nemocenském pojištění trvala alespoň 3 měsíce přede dnem počátku dlouhodobé celodenní péče o ošetřovanou osobu, jež byla do domácího ošetření propuštěna po hospitalizaci v trvání alespoň 7 kalendářních dnů z důvodu závažné poruchy zdraví, přičemž se nejednalo o akutní lůžkovou péči poskytovanou standardně pro výkony, které nelze provést ambulantně. Po dobu péče nesmí pojištěnec (OSVČ) čerpající tuto dávku osobně vykonávat žádnou výdělečnou činnost (samostatná výdělečná činnost, zaměstnání apod.).

Nárok na výplatu těchto dávek má OSVČ pouze v případě, že po dobu jejich pobírání osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost. Pokud je výkon samostatné výdělečné činnosti zajištěn prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob, je tato podmínka splněna. Výkon jiné než samostatné výdělečné činnosti však poskytování těchto dávek z nemocenského pojištění nebrání.

O dávkách rozhoduje příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Žádost o dávku uplatňuje OSVČ u místně příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Výpočet dávek nemocenského pojištění:

Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího měsíčního základu, část platby, která neodpovídá jeho maximálnímu měsíčnímu základu stanovenému zpravidla dle určeného vyměřovacího základu připadajícího v průměru na jeden měsíc výkonu činnosti na naposledy podaném přehledu nebo ve výši ½ průměrné mzdy, se stává přeplatkem.

Vyměřovacím základem pro výpočet dávky je úhrn měsíčních základů v rozhodném období. Rozhodným obdobím pro stanovení výše dávky je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Měsíce, ve kterých netrvala účast na nemocenském pojištění OSVČ, a měsíce, ve kterých měla OSVČ nárok na dávku z nemocenského pojištění OSVČ po celý měsíc, jsou vyloučenou dobou.

Při výpočtu dávek nemocenského pojištění OSVČ se postupuje stejně jako při výpočtu dávek zaměstnanců.

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny, a to od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) do skončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Žádost o nemocenské podává a ve věci jedná osoba, která nárok na dávku uplatňuje, nebo osoba pověřená plnou mocí této osoby.

Je-li dávka poskytována rodinným příslušníkům, jsou oprávněni ve věci jednat i tito rodinní příslušníci.

Dávka nemocenského pojištění náleží, jestliže:

• dočasná pracovní neschopnost, karanténa a peněžitá pomoc v mateřství vznikla v době pojištění nebo po skončení pojištění v ochranné lhůtě,

• nárok na dávku byl uplatněn předepsaným způsobem,

• samostatná výdělečná činnost není vykonávána osobně po dobu nároku na dávku,

• pro nárok na nemocenské - účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti,

• pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství - účast na pojištění trvala po dobu 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, z toho alespoň 180 dnů musí být účast na nemocenském pojištění OSVČ.

Nárok na nemocenské nemá pojištěnec:

• který si úmyslně přivodil pracovní neschopnost,

• kterému v době dočasné pracovní neschopnosti vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu,

• u něhož vznikla dočasná pracovní neschopnost v době útěku z vazby nebo vězení.

Výše nemocenského činí 50 % za kalendářní den, jestliže si pojištěnec přivodil pracovní neschopnost:

• zaviněnou účastí ve rvačce,

• jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,

• při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

Žádost o nemocenské se podává na tiskopisu "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti" nebo "Potvrzení o nařízení karantény".

Žádost o peněžitou pomoc v mateřství se podává potvrzením ošetřujícího lékaře o očekávaném nebo skutečném dni porodu na předepsaném tiskopisu.

V případě uplatnění žádosti o dávku nebo v případě sporu o nárok na dávku nebo její výši se obraťte na příslušnou OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Kontakty na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Příslušné formuláře potřebné k uplatnění nároku na výplatu dávky.

"Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti", "Žádost o nemocenské" a "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti" vystavuje ošetřující lékař, který má formuláře k dispozici ve své ordinaci.

Ošetřující lékař, případně hygienik, vystavuje též "Potvrzení o nařízení karantény".

"Žádost o peněžitou pomoc v mateřství" vydává a potvrzuje ošetřující lékař, u něhož je pojištěnka či pojištěnec v péči (zpravidla příslušný gynekolog).

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Dle § 46 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím 3 let ode dne, za který dávka náleží.

Hlášení o vzniku pracovní neschopnosti a jejím ukončení jste však povinni podat bez zbytečného odkladu.

Dle § 47 citovaného zákona se lze vzdát nároku na výplatu dosud nevyplacené dávky.

Dle § 110 citovaného zákona se dávky vyplácejí nejpozději do 1 měsíce od doručení stanoveného dokladu pro nárok na výplatu dávky.

Dalšími účastníky jsou:

• OSSZ/ PSSZ/ MSSZ,

• ošetřující lékař, případně hygienik.

Oprávněný příjemce dávky je povinen hlásit důvod zániku nároku na dávku, jakož i jiné skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, a to bez zbytečného odkladu.

Dočasně práce neschopný pojištěnec je povinen dodržovat léčebný režim, řídit se pokyny příslušného lékaře a zdržet se toho, co ztěžuje obnovení pracovní schopnosti.

Své dotazy můžete posílat prostřednictvím internetových stránek České správy sociálního zabezpečení na elektronické podatelny jednotlivých pracovišť České správy sociálního zabezpečení.