Nemocenské - dočasná pracovní neschopnost zaměstnance; nařízení karantény

Nemocenské, které je dávkou nemocenského pojištění, náleží pojištěnci, tj. zaměstnanci, jestliže byl lékařem uznán pro nemoc nebo úraz dočasně práce neschopným k výkonu své dosavadní pojištěné činnosti nebo nemůže vykonávat dosavadní pojištěnou činnost pro nařízenou karanténu a splňuje i ostatní stanovené podmínky.

Karanténou se rozumí též izolace, karanténní opatření formou zvýšeného zdravotnického dozoru, byl-li uložen zákaz činnosti, který brání pojištěncům ve výkonu práce nebo samostatné výdělečné činnosti, a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku, brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení pojištěncům ve výkonu práce nebo samostatné výdělečné činnosti.

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny; začíná se vyplácet od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a končí dnem skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtu předchozích období dočasných pracovních neschopností).

Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci "NÁHRADU MZDY".

Poživatelům starobních nebo invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů (nebo 70 kalendářních dnů při více pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce), nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání.

Nemocenské lze vyplácet nejdéle po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Podrobné schéma výplaty nemocenského při dočasné pracovní neschopnosti:

• 1. - 3. pracovní den dočasné pracovní neschopnosti = nenáleží náhrada mzdy; v případě karantény je náhrada mzdy vyplácena od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti,

• od 4. pracovního dne - 14. kalendářního dne = náleží náhrada mzdy (60 % redukovaného průměrného výdělku), a vyplácí jí zaměstnavatel, resp. u státních zaměstnanců náleží plat ve snížené výši (60 % platu),

• od 15. kalendářního dne = náleží nemocenské, které vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení nebo Městská správa sociálního zabezpečení Brno (dále též "OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno").

Výše nemocenského:

Výše nemocenského za kalendářní den činí:

• od 15. do 30. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti 60 % denního vyměřovacího základu (dále též "DVZ"),
• od 31. do 60. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti 66 % DVZ a
• od 61. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti 72 % DVZ.

Předtím, než se začne zjišťovat výše nemocenského za kalendářní dny, je třeba zjistit a následně upravit DVZ, a to podle následujícího postupu:

• DVZ - se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují tzv. vyloučené dny; tj. kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které nenáleží náhrada příjmu; kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti a karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu v období prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti (karantény); kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství nebo ošetřovné atd.

• Rozhodným obdobím - je zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Trvá-li doba zaměstnání kratší dobu, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění (doby zaměstnání) zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla. Jestliže vznikla sociální událost zaměstnance v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění (doba zaměstnání) zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce, a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým zaměstnání skončilo.

Zjištěný DVZ podle výše uvedeného postupu se dále upravuje pro výpočet následovně:

• do částky první redukční hranice se počítá 90 %,

• z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %,

• z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 %,

• k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Výše redukčních hranic:

• první redukční hranice = 1 000 Kč,

• druhá redukční hranice = 1 499 Kč,

• třetí redukční hranice = 2 998 Kč.

Ve věci může jednat osoba, která nárok na dávku uplatňuje, nebo osoba pověřená plnou mocí této osoby, popř. zvláštní příjemce ustanovený OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno.

Nemocenské vám náleží, jestliže:

• vaše dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa je delší než 14 kalendářních dnů,

• dočasná pracovní neschopnost (karanténa) vznikla v době pojištění (tj. trvání doby zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění), nebo po skončení pojištění v tzv. ochranné lhůtě (ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů od skončení pojištění; pokud jste byli naposledy zaměstnáni po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů vaše poslední pojištění trvalo),

• nevykonáváte práci v zaměstnání, ze kterého je nemocenské poskytováno,

• nárok na dávku byl předepsaným způsobem uplatněn.

(Pozn.: Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti poživatelů starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně; ze zaměstnání malého rozsahu; ze zaměstnání, které si sjednal žák nebo student výlučně na dobu prázdnin; z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání; ze zaměstnání činného na základě dohody o provedení práce atd.)

Nárok na nemocenské vám nevzniká, jestliže:

• si úmyslně přivodíte dočasnou pracovní neschopnost,

• vám vznikne v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož vznikl nárok na výplatu důchodu,

• vám vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo vám je nařízena karanténa v době útěku z vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody.

Výše nemocenského za kalendářní den se snižuje o 50 % v případech, kdy si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost:

• zaviněnou účastí ve rvačce,

• jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,

• při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

U dočasné pracovní neschopnosti:

• Nárok na dávku uplatněte tiskopisem "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti", který vám vystaví ošetřující lékař. Předejte svému zaměstnavateli neprodleně díl III. (tj. hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti) tohoto rozhodnutí; uplatníte tak nárok na náhradu mzdy za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti.

• V případě, že vaše dočasná pracovní neschopnost je delší 14 dnů, předejte svému zaměstnavateli ještě díl IV. (tj. žádost o nemocenské) výše zmíněného tiskopisu; váš zaměstnavatel pak tento díl předá příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno. Uplatníte tak nárok na nemocenské od 15. dne vaší dočasné pracovní neschopnosti.

• Vyplacení nemocenského za určité období je možné pouze, pokud odevzdáte svému zaměstnavateli (a ten následně příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno) tiskopis "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény", nebo pokud již dočasnou pracovní neschopnost ukončujete, předejte svému zaměstnavateli neprodleně díl V. (tj. rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti) tiskopisu "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti".

U nařízené karantény:

• V případě nařízené karantény uplatníte nárok na nemocenské tiskopisem "Potvrzení o nařízení karantény", který vám vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že svému zaměstnavateli předložíte díl I. (tj. oznámení o nařízení karantény). Tímto potvrzením současně uplatníte u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14. dne trvání karantény.

• Pokud je vaše karanténa delší 14 kalendářních dnů, předejte zaměstnavateli díl III. (tj. potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské) tiskopisu "Potvrzení o nařízení karantény". Zaměstnavatel postoupí doklad následně příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno.

• Nemocenské z důvodu karantény po uplynutí 14 dnů se vám vyplatí na základě doložení tiskopisu "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény" zaměstnavateli, který jej předá příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno.

• Pokud karanténu již ukončujete, předejte bezodkladně svému zaměstnavateli díl IV. (tj. oznámení o ukončení karantény) tiskopisu "Potvrzení o nařízení karantény". V případě, že ukončujete tímto karanténu delší 14 dnů, zaměstnavatel doklad postoupí OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno, která vám nemocenské za karanténu doplatí.

Zaměstnanci podávají žádost u zaměstnavatele.

V případě sporu o nárok na dávku nebo její výši, nebo v případech, kdy zaměstnavatel dávku nevyplácí, se obraťte na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, v Praze na územní pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení nebo na územní pracoviště Městské správy sociálního zabezpečení Brno.

Místní příslušnost OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno se řídí sídlem zaměstnavatele, popř. sídlem jeho mzdové účtárny.

Kontakty na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Při uplatnění nároku na dávky předložte příslušné tiskopisy, při jednání na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno je vhodné vzít s sebou i pracovní smlouvu.

Tiskopis "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti" vystavuje ošetřující lékař.

Tiskopis "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény" vystavuje ošetřující lékař, popř. orgán ochrany veřejného zdraví.

Tiskopis "Potvrzení o nařízení karantény" vystavuje orgán ochrany veřejného zdraví, ošetřující lékař.

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Zákon o nemocenském pojištění nestanoví lhůtu k uplatnění nároku na dávku.

Podle § 46 zákona o nemocenském pojištění nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím 3 let ode dne, za který dávka nebo její část náleží.

Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a jejím ukončení jste povinni podat zaměstnavateli bez zbytečného odkladu.

Dalšími účastníky jsou:

• zaměstnavatel, u kterého je nárok na dávku uplatněn,

• ošetřující lékař, případně hygienik,

• OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno.

Pro výplatu nemocenských dávek za určité období je třeba osvědčit trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) v tomto období, a to předložením předepsaného tiskopisu "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény", který vystavuje příslušný lékař.

Zaměstnanec nebo jiný oprávněný, popřípadě příjemce dávky, je povinen hlásit důvod zániku nároku na dávku, jakož i jiné skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, a to bez zbytečného odkladu.

Dočasně práce neschopní jsou povinni dodržovat léčebný režim dočasně práce neschopného pojištěnce, řídit se pokyny příslušného lékaře a zdržet se toho, co ztěžuje obnovení pracovní schopnosti. Dále jsou povinni vyžádat si ke změně pobytu za trvání dočasné pracovní neschopnosti předchozí souhlas ošetřujícího lékaře a předkládat příslušnému orgánu sociálního zabezpečení doklady potřebné k posouzení a kontrole pracovní neschopnosti.

Své dotazy můžete posílat prostřednictvím internetových stránek České správy sociálního zabezpečení na elektronické podatelny jednotlivých pracovišť České správy sociálního zabezpečení.