Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů

Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob pro účely sociálního zabezpečení a pro účely poskytnutí dávek a průkazu osoby se zdravotním postižením při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách.

Za tím účelem posuzují:

• invaliditu a změnu stupně invalidity,

• dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost,

• zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou,

• schopnost pohyblivosti a orientace pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, a zda jde pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku o osobu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo s těžkým sluchovým postižením nebo s těžkým zrakovým postižením anebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku,

• stupně závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči.

Výše uvedené úkoly okresních správ sociálního zabezpečení může plnit pouze lékař.

Pro účely nemocenského pojištění provádějí kontrolu správnosti posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování ošetřujícími lékaři, dále posuzují pracovní schopnost dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby.

Tuto činnost provádí i v souladu s příslušnými normami Evropské unie a bilaterálními smlouvami.

Při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách posudkoví lékaři vychází z lékařských zpráv a nálezů, vypracovaných ošetřujícími a odbornými lékaři, a příp. dalších podkladů (např. u posuzování stupně závislosti je jedním z podkladů též výsledek sociálního šetření).

Posouzení zdravotního stavu pro jednotlivé systémy je rozdílné, posudková kritéria jsou stanovena právními předpisy a metodikou. Zdravotní postižení, které odpovídá přiznání jedné dávky (např. invalidity), nemusí odpovídat přiznání dávky jiné (např. příspěvku na péči).

Osoba, popř. její opatrovník či zmocněnec na základě plné moci.

Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla:

• nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

• nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

• nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Osobou zdravotně znevýhodněnou nemůže být osoba, která je uznána invalidní pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně.

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.

Pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením posuzuje lékařská posudková služba OSSZ/ PSSZ/ MSSZ dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který podstatně omezuje schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra.

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok.

Pro účely nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku posuzuje lékařská posudková služba OSSZ/ PSSZ/ MSSZ těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a zároveň, zda zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok.

Posuzování zdravotního stavu pro účely nároku na příspěvek na péči znamená stanovení stupně závislosti posuzované osoby na pomoci jiné osoby při zvládání základních životních potřeb.

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb.

Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve:

• stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby,

• stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb,

• stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb,

• stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb,

a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.

Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve:

• stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby,

• stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,

• stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,

• stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb,

a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

Podáním písemné žádosti u příslušného správního orgánu.

Žádosti o invalidní důchod a o uznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné se podávají na oddělení důchodového pojištění příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení nebo Městské správy sociálního zabezpečení Brno. Rozhodnutí vydává Česká správa sociálního zabezpečení.

Žádosti o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku a žádosti o poskytnutí příspěvku na péči se podávají na příslušné krajské pobočce Úřadu práce České republiky. Rozhodnutí vydává krajská pobočka Úřadu práce České republiky. O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce České republiky rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

K jednání s lékařem na LPS OSSZ je nutné mít k dispozici:

• platný občanský průkaz nebo platný cestovní pas,

• příp. doklad o trvání pracovní neschopnosti.

Formuláře jsou k dispozici u příslušného správního orgánu.

Za podání žádosti ani posouzení zdravotního stavu se poplatky neplatí.

Obecná lhůta pro vydání posudku je 45 dnů, jestliže orgán, který o posouzení požádal, nestanoví lhůtu delší.

V případě, že vydání posudku ve lhůtě brání závažné důvody, lhůta se prodlužuje o 30 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší.

Účastníkem řízení je žadatel o dávku, příp. jeho opatrovník nebo zmocněnec na základě plné moci.

Po žadateli je požadována součinnost s příslušným správním orgánem, tj. např. podrobit se sociálnímu šetření, podrobit se vyšetření zdravotního stavu a plnit oznamovací povinnosti.

V případě nedostatečné podkladové dokumentace může být posuzujícím lékařem dožadováno další odborné vyšetření žadatele, který je povinen se tomuto vyšetření na výzvu podrobit.

Případný dotaz můžete zaslat na e-mailovou adresu příslušného správního orgánu.